Méně očekávání, více výkonu. Proč to týmu sedlo právě teď?

Bez hvězd a bez tlaku – právě to podle manažera volejbalových reprezentací Miloslava Javůrka semklo tým k velkému výsledku na mistrovství světa. V rozhovoru popisuje tři klíče úspěchu (soudržnost, zdraví, sebevědomí), ohlasy od evropské špičky v čele s Bartoszem Kurkem a dopad na „tržní cenu“ hráčů. Teď však přichází těžší část: potvrzovat laťku, kterou si národní tým sám zvedl.

Jak se s odstupem díváte na tenhle úspěch? Věřil jste v něj před turnajem?

Věřil jsem, že postoupíme ze skupiny, i když byla nesmírně těžká. Poslední roky nemáme při losu štěstí – bez „exotického“ soupeře, všechno silné týmy. Už před prvním zápasem se Srbskem jsme cítili šanci: jejich hvězdná generace odešla. Říkali jsme si to už i před dvěma lety na ME, tehdy nám dali 3:0. Teď jsme věděli, že cesta vede přes Srby a Čínu – a povedlo se.

Co rozhodlo? Tři klíčové věci.

Za prvé soudržnost. Ne vždycky to v první půlce sezony klapalo, ale na turnaji to bylo „na jedničku“. Když se někomu nedařilo, další ho nahradil a zapadlo to. Za druhé zdravotní stav. Pomohlo, že nás minula zranění a díky práci lékaře, fyzioterapeuta a maséra jsme dokázali rychle regenerovat.
Za třetí sebevědomí. Po prvním vítězství kluci uvěřili své síle – a to je neopustilo až do konce.

Tým působil bez výrazných „superstar“. Byla to výhoda?

Nemyslím si, že by absence konkrétních jmen sama o sobě něco rozhodla. Spíš nebylo přehnané očekávání, a tím pádem menší tlak. Všichni byli na podobné úrovni, nikdo „nevyčuhoval“. Od nejmladšího po nejstarší – fungovali jako jeden tým. Tonda Klimeš třeba působil naprosto suverénně a měl jasnou roli, přestože patří k nejmladším.

Jak tenhle tým vlastně skládáte?

Jednoduše: v národním týmu mají být ti nejlepší, kteří chtějí reprezentovat a pravidelně hrají v klubech. Ne někdo, kdo sedí na lavičce v top týmu. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby takový výsledek přišel dřív, ale jsme rádi, že přišel teď.

Jaký byl ohlas v zahraničí? Dostali jste konkrétní gratulace?

Bylo jich hodně – i když osobně nejsem moc aktivní na sítích, cítil jsem to na hotelech, v posilovnách, zkrátka všude kolem. Třeba po zápase s Polskem přišel do naší šatny Bartosz Kurek a vysekl poklonu za to, jak jsme hráli a jak jsme se prezentovali. Neměl to zapotřebí, je to světová hvězda. Gratulace dorazily i od Srbů nebo brazilského trenéra. Celkově jsme překročili nálepku, kterou nás v Evropě měli – prezentovali jsme se líp, než se čekalo.

Co ten úspěch znamená pro hráče a jejich angažmá? Zvedne to jejich tržní cenu?

Většina měla pro další sezonu už podepsáno, ale i tak to zvýší jejich prestiž a hodnotu. Připomněli jsme se agentům, že máme kvalitu, umíme fungovat jako tým a semknout se. U řady kluků to může znamenat víc možností, kam jít. Nečekejme, že agenti „objeví nový ostrov“ – český trh znají – ale tenhle výsledek pomůže každému od prvního po posledního, kdo byl u toho.

Zavedli jste pro tenhle turnaj něco technologicky nového nebo zásadně jiného v přípravě?

Ne. Jedeme dlouhodobě ve stabilním modelu a klíčové je udržet špičkový servis: kondiční trenér, fyzioterapeut, lékař, masér, statistik, asistenti. Srovnáváme se se soupeři kolem a nemyslím, že by nám v tomhle směru něco zásadního chybělo.

A co vás čeká dál?

Teď bude těžší potvrzovat než překvapovat. Kluci na sebe nastavili vyšší laťku – ale to je dobře. Máme soudržný tým, zdravé sebevědomí a servis okolo. Když to udržíme, můžeme navazovat.

 

Autor: Jiří Uhlíř, foto FIVB