Ohlédnutí za mistrovstvím Evropy a sezónou RD U16 dívek

Dívčí reprezentační družstvo U16 zaznamenalo minulý týden velmi výrazný úspěch, když na ME U16, které se konalo ve dnech 2. – 13. 7. 2025 v kosovské Prištině a albánské Tiraně, obsadilo za výběry Polska, Turecka a Itálie celkové 4. místo.

Co předcházelo ME

Český volejbalový svaz se dlouhodobě snaží, vedle dalších svých cílů, zvyšovat konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Pokud se zaměříme pouze na dívčí a ženský reprezentační volejbal, vlajkovou lodí posledních let je ženská reprezentace, která se výkonnostně neustále posouvá a v uplynulých týdnech to potvrdila fantastickými výsledky v prestižní VNL. Aby do seniorské reprezentace mohly v budoucnu přicházet další konkurenceschopné hráčky, vznikly projekty zaměřené na výběr a systematickou výchovu budoucích reprezentantek. Vše začíná projektem Benjamínků pod vedením Lenky Fabikovičové, na který navazuje projekt Nadějí s vedoucím Zdeňkem Haníkem. Právě z těchto projektů se nejčastěji rekrutují hráčky pro mládežnické reprezentace. Ty nejperspektivnější následně přecházejí do Národního volejbalového centra v Kladně, které vede Jan Václavík, kde už pokračují v každodenním tréninkovém procesu. Podle výsledků výběrů i výkonnosti hráček, které těmito projekty prošly nebo jimi právě procházejí, se zdá, že postupně začínají přicházet první mezinárodně výraznější výkony a úspěchy.

Hráčky reprezentačního družstva U16 se po celou sezónu připravovaly nejen pod vedením svých klubových trenérů, ale především v intenzivním reprezentačním režimu. Společná příprava byla zahájena v polovině letních prázdnin roku 2024. Tréninkový program tvořila pravidelná vícedenní soustředění a téměř každotýdenní jednodenní setkání, která se většinou konala v Národním volejbalovém centru v Kladně.

Za celou dobu činnosti spolu družstvo RD U16 dívek absolvovalo následující program a náplň:

celkem 141 společných dnů přípravy (113 dnů v rámci 22 společných vícedenních soustředění a turnajů + 28 dnů jednodenních setkání)
celkem 192 tréninkových jednotek a utkání (163 v rámci soustředění a turnajů + 29 v rámci jednodenních setkání)
celkem 585:15 hodin společné činnosti – warm-up (74:15 hod.), kondiční příprava (57 hod.), volejbalový trénink (266:20 hod.), kompenzace/cool down/work-in (49:05 hod.), porady a teambuildingové akce (60 hod.), volejbalová utkání (74:15 hod.), testování hráček (4:20 hod.)
celkem 31 odehraných utkání (27 mezinárodních utkání – 17 vítězství, 10 porážek, 4 utkání v 2. lize žen – 1 vítězství, 3 porážky)

Vybrané hráčky ČR na ME U16:

Michaela Čápová – blokařka – SK Volejbal Ústí nad Labem – výška 191 cm, výskok 300 cm
Agáta Mitáčová – nahrávačka – PVK Olymp Praha – výška 171 cm, výskok 281 cm
Tereza Krnáčová – smečařka – VSK Spartak Děčín – výška 174 cm, výskok 291 cm
Sofie Kuldanová – libero – SKŠ ZŠ Mikulova Praha – výška 170 cm, výskok 281 cm
Eliška Mandová – blokařka – Kladno volejbal CZ – výška 181 cm, výskok 293 cm
Viktorie Mertová – univerzálka – TJ Zikuda Turnov – výška 194 cm, výskok 309 cm
Veronika Nečásková – blokařka – PVK Olymp Praha – výška 181 cm, výskok 293 cm
Ella Nováková – blokařka – NVC/ŠSK Demlova Jihlava – výška 188 cm, výskok 296 cm
Anna Prokešová – nahrávačka a kapitánka – NVC/TJ Orion Praha, výška 174 cm, výskok 292 cm
Ella Smíšková – smečařka – NVC/TJ Baník Příbram – výška 180 cm, výskok 292 cm
Emma Švecová – smečařka – BVC Chodov – výška 176 cm, výskok 290 cm
Eliška Tučková – univerzálka– TJ Orion Praha – výška 178 cm, výskok 301 cm
Elen Vavroušková – smečařka – VK KP Brno – výška 181 cm, výskok 297 cm
Zuzana Zbejvalová – libero – Volleyball Nymburk – výška 167 cm, výskok 272 cm

Porovnání s ostatním účastníky ME:

země	průměrná výška	3 nejvyšší hráčky	počet nad 185 cm	počet výskok 300 cm +
CZE	179	194, 191, 188	3	3
ALB	172	181, 178, 176	0	0
BUL	177	193, 186, 183	2	0
FRA	178	186, 186, 185	3	5
ITA	183	204, 195, 190	7	5
LTU	173	183, 181, 180	0	0
POL	181	194, 188, 187	4	3
ESP	177	190, 186, 184	2	2
UKR	173	182, 180, 179	0	0
CRO	179	198, 186, 185	3	1
GRE	177	189, 185, 185	3	1
HUN	171	181, 174, 173	0	0
KOS	176	185, 183, 181	1	0
MNE	183	188, 186, 185	3	0
SLO	179	186, 185, 184	2	0
TUR	181	188, 187, 186	5	6

Charakteristiky našich soupeřů na ME, cíle a průběh utkání

Naším cílem na mistrovství Evropy bylo maximálně se soustředit na předvedenou hru, neupínat se ke skóre či k výsledkům a postupovat krok za krokem, zápas od zápasu. V přípravě jsme se zaměřili na snížení počtu nevynucených chyb při útoku a podání, zároveň jsme však chtěli zachovat odvahu a útočnou kvalitu. V praxi to od hráček vyžadovalo schopnost rozpoznat herní situace – kdy mohou jít do útoku naplno a kdy je naopak vhodné neriskovat, míč si naklepnout o blok, nebo soupeři alespoň ztížit rozehru a zaměřit se na následnou obranu. Současně jsme kladli důraz na takové podání, které soupeři ztěžuje přihrávku a znemožňuje mu založit útok z ideální pozice.

Česko – Chorvatsko 3:0 (25, 23, 13)

Hned na úvod turnaje nás čekal těžký soupeř, který nás na lednové MEVZE jednoznačně přehrál. Do utkání jsme ale vstupovali sebevědomě, posilněni úspěšnou dubnovou kvalifikací a přípravou. První set byl dlouho vyrovnaný, do koncovky však šel soupeř s jasným náskokem. Nám se podařilo vystřídat dvě hráčky, které přispěly k obratu a vítězství v první sadě. Tento zvládnutý moment osobně považuji za jeden z klíčových pro celý turnaj. V druhém setu jsme i přes několik zkažených podání dokázali díky výrazně lepšímu útoku vybudovat si náskok, který jsme udrželi až do koncovky a vyhráli ji rozdílem dvou bodů. V tu chvíli jsme soupeřky dostali pod tlak, Chorvatsko se zlomilo a my třetí set jasně ovládli poměrem 25:13.

Česko – Turecko 3:2 (-16, -28, 19, 24, 11)

V utkání proti volejbalové velmoci jsme zpočátku hráli s příliš velkým respektem, postupně jsme si ale zvykali na kvalitu soupeře. Druhý set už byl vyrovnaný a soupeřky jej po oboustranně vyrovnaném boji získaly až poměrem 30:28. Přesto nás tento těsný nezdar nabudil a začali jsme hrát s ještě větší bojovností. Statistiky byly velmi vyrovnané a po dvou vyhraných setech jsme šli do tiebreaku, kde už jsem cítil psychickou převahu a sílu na naší straně. Hráčky si vítězství doslova vydřely a jako realizační tým jsme na ně byli opravdu hrdí. Lepší vstup do turnaje jsme si nemohli přát.

Česko – Kosovo 3:0 (11, 12, 16)

Utkání proti domácímu pořadateli bylo vzhledem k jeho nižší výkonnosti jednoznačnou záležitostí. Příležitost dostaly i další hráčky, které v předchozích dvou dnech tolik nezasáhly do hry, a předvedly velmi dobré výkony. Jedinou komplikací bylo v prvním setu dlouhé zdržení kvůli chybné soupisce soupeře a následná zdravotní indispozice místního zapisovatele. My jsme si připsali povinné vítězství a čekal nás zasloužený den volna.

Česko – Řecko 3:2 (28, -17, 21, -13, 13)

Utkání proti tomuto soupeři jsem osobně vnímal s velkým respektem. Řecko sice nepatří mezi tradiční volejbalové velmoci, ale na turnaji předvádělo skvělé výkony postavené na výborné obraně, fantastické práci libera a chytrém a odvážném útoku jejich šikovných útočnic. První set byl obrovsky vyrovnaný a urvali jsme ho až po těsné výhře 30:28. Další průběh zápasu byl jako na horské dráze a emočně velmi náročný. Druhý set jsme jasně prohráli, zabrali jsme až ve třetí sadě, abychom ve čtvrté dostali ještě výraznější lekci. Kazili jsme hodně podání, příjem byl vyrovnaný, soupeř měl mírně lepší útok, my jsme naopak dominovali na bloku. Tiebreak byl napínavý až do samotného závěru, kdy jsme ho zvládli poměrem 15:13. Pro mě osobně to bylo asi nejtěžší utkání na celém turnaji. Děkuji našim hráčkám za bojovnost až do posledního míče a Řecku patří zasloužené uznání za jejich výbornou hru.

Česko – Černá Hora 3:0 (19, 22, 17)

V pátém utkání jsme nastoupili proti Černé Hoře, která na turnaj přivezla tým s velmi zajímavými somatotypovými předpoklady. Jejich útočnice dokázaly během turnaje předvádět opravdu kvalitní výkony a nebezpečné momenty. My jsme se však na soupeře dobře připravili, dokázali jsme využít jejich slabin v obraně a přehrát je ve všech herních činnostech. Výsledkem bylo poměrně jednoznačné vítězství 3:0.

Česko – Slovinsko 2:3 (-22, -23, 21, 22, -13)

Dalším soupeřem bylo Slovinsko, které nás na lednovém turnaji MEVZA jednoznačně porazilo. Tentokrát jsme ale do utkání vstupovali s bilancí pěti turnajových vítězství, zatímco Slovinsko mělo na kontě pět porážek. A právě tady jsme jako realizační tým podcenili situaci. Naše hráčky už začaly počítat, kolik bodů chybí k postupu, a během úvodních setů jsme se příliš soustředili na skóre místo na vlastní výkon, což bylo v rozporu s naším herním plánem. Změna nastala až za stavu 0:2 na sety, kdy jsme se konečně vrátili k naší hře. Podařilo se nám vyrovnat na 2:2 a šli jsme do tiebreaku, který jsme měli dobře rozehraný. Bohužel jsme nedokázali udržet vedení 12:9 a po dlouhé době jsme nezvládli klíčovou koncovku. Slovinsko si vítězství vybojovalo a připsalo první výhru na turnaji. O postupujících do semifinále tak měl rozhodnout až poslední hrací den v kosovské skupině.

Česko – Maďarsko 3:0 (16, 23, 23)

Do utkání s Maďarskem jsme vstupovali už s jistotou postupu do semifinále, protože v předchozím zápase Chorvatsko porazilo Řecko, které stále usilovalo o postup. Chtěli jsme ale Maďarsku vrátit porážku ze semifinále lednové MEVZY. Maďarský tým sice neoplývá výškově výraznými hráčkami, ale vyznačuje se velkou bojovností a šikovností. Tentokrát jsme se na něj dobře připravili, posílili jsme místa v obraně, kde nám v lednu Maďarky nejvíce škodily, a po vítězství 3:0 jsme si zaslouženě zajistili postup do semifinále z prvního místa ve skupině. Celému týmu patří velké poděkování za odvedené výkony.

Česko – Polsko 1:3 (23, -21, -20, -10)

V semifinále mistrovství Evropy jsme nastoupili proti velmi silnému Polsku. Tento tým hraje ve stejné sestavě už druhým rokem a jejich sehranost byla znát. Mezi jejich největší zbraně patřila technická vyspělost, kvalitní podání, dominantní vůdčí role jejich kapitánky – smečařky, která byla u všech klíčových momentů – a především skvěle sehraná útočná kombinace pipe–čtyřka. S tak efektivním provedením této kombinace jsme se dosud nesetkali a činila nám značné potíže, zatímco Polsku přinášela důležité body.

Samotné utkání bylo od začátku velmi vyrovnané. Na příjmu jsme sice měli větší problémy, ale pomohli jsme si podáním a ve free ball situacích útokem středem. První set jsme vybojovali poměrem 25:23. Druhý set byl opět těsný, ale tentokrát se ziskem pro Polsko (25:21). Ve třetím setu bylo vše otevřené až do poloviny sady. V klíčové pasáži jsme však udělali čtyři chyby při podání v řadě, což se ukázalo jako rozhodující – nejen pro výsledek třetího setu, ale nakonec i pro celé utkání. Naše hráčky bojovaly až do posledního míče a nic nevzdaly, přesto si Polsko vítězství zasloužilo a postoupilo do finále.

Česko – Itálie 0:3 (-16, -26, -13)

V utkání o bronz nás čekala volejbalová velmoc – Itálie. Její hra sice nebyla tak atraktivní a pestrá jako hra Polska, ale disponovala jednoznačně nejvyšším týmem na turnaji. Do zápasu jsme šli s odhodláním bojovat až do konce.

První set byl však plně v režii Itálie. Zatlačili nás kvalitním podáním a následnou obranou. Naše útočnice na kůlech byly zcela eliminovány jejich vysokým a kompaktním dvojblokem. Po několika střídáních jsme začali hrát chytřeji a hra se postupně vyrovnala. Do koncovky druhého setu jsme šli dokonce s několikabodovým náskokem, bohužel jsme ho ale nedokázali přetavit ve vítězství. Třetí sada už byla jasně v režii Itálie, která zaslouženě zvítězila a získala bronzové medaile.

Herní činnosti na ME a jejich vývoj v čase

Činnost nahrávaček

Naší první nahrávačkou a zároveň lídrem týmu byla kapitánka Anna Prokešová, kterou spolehlivě doplňovala Agáta Mitáčová. Obě nahrávačky podávaly během celého turnaje i přípravy velmi kvalitní výkony a bezpochyby patří k hlavním stavebním kamenům našeho celkového úspěchu.

Anna Prokešová navíc své výkony korunovala oceněním nejlepší nahrávačka mistrovství Evropy, které si naprosto zasloužila.

Podání

Naším cílem na ME bylo nalezení správného rytmu na podání. Podobně jako při kvalifikaci ve Francii jsme chtěli snížit počet chyb a zachovat vysokou úroveň údernosti našeho podání. Tento cíl se na turnaji podařilo naplnit jen z půlky. Náš tým dal na turnaji nejvyšší počet es (105), ale také vyrobil největší počet chyb (141). V tomto ukazateli bych byl spokojenější, kdyby počet chyb nebyl tak vysoký a spolehli bychom se více na kvalitu naší obrany.

Porovnání vývoje statistických ukazatelů podání v čase (MEVZA – 2. kolo kvalifikace – ME): počet es (57 – 53 – 105), počet es na set (3,4 – 4,4 – 3,1), procento chyb (20 % – 15 % – 19 %), efektivita podání (-4 % – 3 % – -5 %)

Většina našich hráček dává plachtící servis, čtyři hráčky (Prokešová, Švecová, Mertová a Tučková) dávají smečované podání. V porovnání s ostatními evropskými týmy, se kterými jsme se doposavad setkali, to je nadprůměrný počet. S kvalitním smečovaným podáním jsme se mohli setkat v několika případech až u týmu Polska a Itálie v play-off utkáních.

Příjem

Příjem podání je jedna z nejtěžších činností, která často pokulhává za velmi vysokou kvalitou podání nejen v této věkové kategorii.

Porovnání vývoje statistických ukazatelů příjmu podání v čase (MEVZA – 2. kolo kvalifikace – ME): pozitivní příjem (43 % – 29 % – 33 %), excelentní příjem (22 % – 13 % – 14 %), počet chyb (20 % – 13 % – 11 %), efektivita (2 % – -5 % – 3 %)

Posoudíme-li náš příjem, jak se vyvíjel v čase, tak v něčem jsme se lepšili, v něčem naopak zhoršili. Na turnaji ME příjem podání patřil v porovnání s ostatními týmy spíše k horším, naštěstí jsme toto dokázali kompenzovat dobrou nahrávkou a lepším/chytrým útokem.

Příjmu podání se musíme neustále intenzivně věnovat na všech úrovních (RD, kluby i svazové projekty – NVC, Benjamínci a Naděje).

Útok

Pro blokařky jsme si dali za cíl v kategorii U16 dobře zvládnout útočné kombinace 1, 4, 7 – slide. Nedávno jsme v tréninku zařadili i 3, na turnaji ME spíše nevyužili. U blokařek se výrazně zlepšilo hraní do obou směrů – diagonála i otočka.

S útočnicemi jsme pracovali na řešení po dobrém příjmu (útok po rychlejší nahrávce) i po špatném příjmu (High bally, další útočná řešení – prsty, blok-out, ulívka, power ulívka, roláda). Za velmi důležité považujeme schopnost ve správný moment využít z útočného repertoáru to nejlepší a nejefektivnější řešení. Na turnaji ME jsme těmito řešeními často dokázali využít analyzovaných slabin v soupeřově obraně.

Porovnání vývoje statistických ukazatelů útoku v čase (MEVZA – 2. kolo kvalifikace – ME): úspěšnost útoku (42 % – 43 % – 38 %), efektivita útoku (24 % – 27 % – 22 %), počet chyb (13 % – 11 % – 16 %)

Celkově útok hodnotím jako celkem povedený a byl základním stavebním kamenem postupu do semifinále. Tam se už na nás dokázali soupeři lépe připravit a znepříjemnit život především našim útočnicím na kůlech.

Blok a obrana v poli

Tyto činnosti jsme dokázali velmi zlepšit v předchozích utkáních a fázích přípravy. Kvalita našich soupeřů na turnaji byla vyšší, což i snížilo efektivitu naší obrany. Zároveň tato vyšší kvalita byla skvělou výzvou a vedla k postupné adaptaci a rozvoji hráček.

Porovnání vývoje statistických ukazatelů blokování v čase (MEVZA – 2. kolo kvalifikace – ME): počet bloků (21 – 31 – 76), počet bloků na set (1,2 – 2,6 – 2,2).

Statistické porovnání herních činností s ostatními 15 účastníky ME:

činnost	CZE	pořadí	nejlepší tým	druhý tým	třetí tým
počet es – celkem	105	1.	CZE (105)	ITA (96)	POL (89)
počet es/set	3,1	1.	CZE (3,1)	ITA, POL, ESP, HUN	-2,9
chyby na podání – %	19%	15.	MNE (8,5 %)	BUL (9,9 %)	ITA (10 %)
efektivita podání	-5%	12.	MNE (3 %)	BUL (3 %)	HUN (3 %)
příjem – excelentní	14%	11.	FRA (37 %)	ITA (32 %)	POL (32 %)
příjem - % chyb	11%	6.	FRA (8,4 %)	POL (9 %)	ITA (9,5 %)
příjem – efektivita	3%	10.	FRA (29 %)	POL (23 %)	POL (23 %)
útok – složeno	38%	6.	TUR (42 %)	POL (41 %)	FRA (41 %)
útok – efektivita	22%	6.	TUR (27 %)	POL (25 %)	CRO (25 %)
útok – chybovost	16%	5.	GRE (12,8 %)	CRO (14,7 %)	TUR (15 %)
počet bloků – celkem	76	3.	ITA (85)	TUR (80)	CZE (76)
počet bloků/set	2,2	3.	ITA (2,6)	TUR (2,2)	CZE (2,2)

Týmový výkon, nastavení a individuální výkony

Stejně jako v druhém kvalifikačním kole ve Francii jsme i na mistrovství Evropy vstupovali s cílem soustředit se především na náš vlastní výkon a předváděný volejbal. S čistým svědomím můžeme říct, že tento cíl se podařilo naplnit – tým předvedl na turnaji velmi dobré výkony a potvrdil naši sportovní identitu. Vedlejším, ale o to cennějším bonusem, pak bylo skvělé 4. místo, byť bez medailového cinknutí.

Hráčky na hřišti bojovaly, na lavičce mohutně podporovaly své spoluhráčky – tento týmový duch ovšem nevznikl mávnutím kouzelného proutku. Byl výsledkem dlouhodobého procesu, mnoha hodin teambuildingových aktivit, hledání správných charakterů a přístupů. Během přípravy i samotného turnaje jsme neustále pracovali na semknutí a soudržnosti týmu, aktivně se snažili snižovat riziko ponorky a jako celý realizační tým jsme se snažili vytvářet prostředí, ve kterém se hráčky cítily komfortně, motivovaně a týmově.

Toto nastavení bylo jedním z klíčů k tomu, že tým fungoval i v těžkých chvílích a že hráčky dokázaly předvést maximum nejen po herní, ale i lidské stránce.

Všechny hráčky si zaslouží absolutorium za plnění svých rolí, které v daných chvílích sehrály. Každá ze 14 hráček byla důležitým dílkem naší skládačky a svými výkony přispěla k našim výsledkům i týmovému úspěchu. V průběhu turnaje se pak více herně prosadily nahrávačka a kapitánka Anna Prokešová, blokařka Michaela Čápová a smečařka Emma Švecová, které si za své výkony zaslouží zvláštní zmínku. Úspěch ale nevznikl díky jednotlivcům — byl především výsledkem spolupráce, nasazení a podpory všech hráček i celého týmu.

Poděkování

Závěrem bych rád poděkoval všem hráčkám – nejen těm, které zasáhly přímo do hry, ale i těm, které v každém okamžiku hlasitě podporovaly své spoluhráčky na hřišti. Díky vám všem za předvedené výkony, nasazení a odvedenou práci!

Mé největší díky patří mým parťákům a kamarádům – celému realizačnímu týmu. Po kvalifikaci naše řady posílila Petra Pavlíková, která vedle svých trenérských zkušeností přinesla do týmu i další cenné vlastnosti, díky nimž dokonale zapadla do naší skládačky. Perfektní práci odvedl kondiční trenér Filip Budzel, pod jehož vedením se hráčky dlouhodobě rozvíjely jak v NVC, tak v RD U16. O zdravotní stav a rekonvalescenci hráček se po celý rok skvěle starala fyzioterapeutka Anička Kumbárová, která byla zároveň i kamarádkou a vrbou, když se hráčky potřebovaly svěřit. Aničku příležitostně zastoupila Alča Bujnochová-Kanovská. Velké poděkování patří také Sebastianu Schmitzovi, který s námi kvůli povinnostem u ženské reprezentace na ME tentokrát nebyl, ale po celý rok se významně podílel na rozvoji hráček a pro mě osobně byl mentorem a velkou inspirací. Po dobu přípravných utkání i turnajů se o statistiky a analýzy staral Jeník Kovařčík – děkuji za veškerá data a podklady, které nám poskytl! Poděkování patří i Honzovi Vaclavíkovi, který nás jako zástupce svazu, NVC a týmový manažer doprovázel na turnajích a vytvářel podmínky, díky nimž jsme se mohli plně soustředit na naši práci. Obdobně nám hodně pomáhala i Jana Mitáčová jako svazová koordinátorka. Díky zaslouží i Matěj Klimeš, který byl s námi na začátku přípravy a je u nás i u hráček vždy vítaným členem týmu.

Děkuji rovněž všem klubovým trenérkám a trenérům i trenérům svazových projektů, kteří se podíleli na výchově hráček a ochotně s námi spolupracovali při jejich uvolňování pro reprezentační potřeby.

Na závěr bych rád vyjádřil poděkování také všem rodičům – za spolupráci, podporu, za jejich čas a energii věnovanou dopravě hráček na soustředění, jednodenní akce i samotné reprezentační turnaje. Vaše podpora byla pro nás všechny nesmírně důležitá.

Tento úspěch je výsledkem společné práce nás všech. Je důkazem, že jdeme správným směrem, je skvělou vizitkou i reklamou pro český volejbal. Zároveň je to i závazek a motivace, abychom společně pokračovali v rozvoji projektů, které zvýší konkurenceschopnost českého volejbalu na evropské i světové úrovni.

Za celý realizační tým Pavel Starý – trenér RD U16