Opustila nás Jaroslava Tolarová

S lítostí oznamujeme, že v neděli 6. října 2024 zemřela Jaroslava Tolarová roz. Šindelářová. Poslední rozloučení se bude konat v úzkém rodinném kruhu.

l

Jaroslava ŠindelářoáJaroslava TolarováMUDr. Jaroslava Tolarová roz. Šindelářová

(27. 8. 1934 - 6. 10. 2024)

osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, akademická a seniorská reprezentantka ČSR a ČSSR, mistryně Evropy 1955 (Bukurešť), držitelka stříbrné medaile na Světových akademických hrách 1957. Prvoligová smečařka Slavie VŠ Praha, Slavoje Praha a Tatranu Střešovice – dvojnásobná mistryně republiky. Držitelka titulu Zasloužilý mistr sportu.

Pražská rodačka ze sportovní rodiny. Tatínek byl aktivním členem Sokola, do kterého již v útlém věku přivedl i dceru Jarku. V holešovické tělocvičně „U Studánky“ získala všestrannou sportovní průpravu a díky své - v té době u dívek nadstandardní - výšce ji tělocvikář na gymnáziu nasměroval na basket a volejbal. Kamarádka ze školy ji v roce 1949 přivedla na libeňský Starý ostrov, kde začala hrát pod vedením Zdeňka Kratochvíla závodně volejbal za dorostenky Slavie Dynamo Praha. V roce 1950 zvítězily starší dorostenky Dynama ve finále Sportovních her mládeže (SHM) v Prostějově a získaly titul Přeborníka ČSR.
Po tomto úspěchu začala trénovat s ligovým družstvem žen, po nástupu na vysokoškolská studia (Lékařskou fakultu UK) v roce 1952 byla donucena v rámci reorganizace tělovýchovy (ustavení resortních DSO) přestoupit do pražské Slavie VŠ.

V letech 1970-75 hrála ještě pro radost za B-tým Slavie Praha, složený z bývalých pražských reprezentantek. Startovaly v 1. třídě Přeboru Prahy, který několikrát vyhrály a postup do 2. ligy přenechávaly dalším týmům v pořadí, složených z hráček o jednu až dvě generace mladších.

Do širší reprezentace byla zařazena již v roce 1951 a nominována na Světový festival mládeže a studentstva, hraný ve Východním Berlíně. Den před odjezdem byla vyřazena a důvodem se stala emigrace starší sestry s manželem do Belgie po roce 1948. Politická diskriminace trvala až do roku 1954, kdy jí byl povolen start na Světových akademických hrách v Budapešti (4. místo). V roce 1955 získala zlatou medailii na ME (Bukurešť) a 2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve (Varšava). V roce 1956 3. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva (Moskvě),  v roce 1957 2. místo na Světových akademických letních hrách (Paříž).

Zájemcům nabízíme možnost prohlédnout si v rubrice Síň slávy – Hráči podrobný volejbalový profil jubilantky a několik historických snímků.

První portrét v záhlaví je z přelomu 50. a 60. let, druhý vznikl v rámci jubilantů ČVS v Pyramidě (2019).

 

Autor: Václav Věrtelář