Srpnové ohlédnutí za jubilanty roku 2026 z řad osobností ČVS

Třetí letní ohlédnutí je věnováno dvěma jubilantům. První patří zkušenému volejbalovému trenéru i učiteli. Skutečné osobnosti děčínského volejbalu. Nejdříve jako hráč a později jako trenér chlapců i dívek, funkcionář na všech úrovních. A druhé patří „jubilantovi in memoriam“. Teprve v 18 letech poznal (jak často říkával) ten „nejkrásnější sport volejbal“. Po válce se podílel na znovuobnovení činnosti Sokola Samotišky, v letech 1945-1962 byl jeho náčelníkem a stál u založení volejbalového oddílu. Stal se nejen jeho hráčem, trenérem a funkcionářem, ale doslova vůdčí osobností. S mládeží pracoval více jak 25 let (1957-1982) a vychoval desítky kvalitních hráčů. Přejeme žijícímu jubilantovi pohodu a pevné zdraví.

lo

Josef Herclík75 let Mgr. Josefa Herclíka

(*3. 8. 1951)

Čestného člena ČVS, držitele Medaile Ing. Vladimíra Spirita za zásluhy o rozvoj volejbalu, držitele Medaile Dr. Otakara Koutského a dalších ocenění za rozvoj volejbalu (několikrát) od ČVS.

Na volejbal byl přiveden ve 14 letech do nově vzniklého oddílu volejbalu TJ Spartak Děčín. Zde hrál od okresního přeboru mužů až po KP do roku 1969. V té době zásluhou Zděnka Malého (i trenér reprezentace) začal trénovat, nejprve začínající chlapce a později, po absolvování kurzu trenéra 3. třídy v Nymburku, přešel k dorostencům, které dotáhl až do špičky krajského přeboru.

Po promoci na VŠ zamířil do Dukly Jaroměř, kde absolvoval základní vojenskou službu. Po návratu do Děčína vytvořil družstvo patnáctiletých chlapců, které dotáhl z okresu až do dorostenecké ligy. Na dva roky zaskočil k ženám ve 2. lize Slávia Děčín, kde poznal svoji manželku. Do roku 1988 trénoval dorostence a žáky ve Spartaku Děčín a získal s nimi několik titulů.

V roce 1988 založil kroužek volejbalu pro ročníky 1981 a mladší (vlastně kvůli své tehdy pětileté dceři) a v roce 1991 po rozpadu TJ Spartak Děčín založil Volejbalový sportovní klub Spartak Děčín (VSK Spartak Děčín), kde působí dodnes. Cenné jsou pro něj nejen dosažené úspěchy v soutěžích, ale i to, že přitáhne děti ke sportu a pak je potkává na akcích a nemusí to být jen vrcholový sport. Trenér Herclík je krajským metodikem volejbalového svazu a trenérem krajského výběru děvčat.

Vychoval také úspěšné hráčky, které už nepůsobí pod jeho vedením. Mezi jeho odchovankyně patří reprezentantky Lucie Mühlsteinová, která hraje klasický volejbal a Michaela Vorlová (Akademické MS), která hraje beach. Také zásoboval Chemičku Ústí n/L. družstvo mužů - celkem 6 hráčů hrálo nejvyšší soutěž.

Propagátor mezinárodního čtyřkového volejbalu – vypracoval 1. pravidla pro ČVS a metodiku pro nejmenší volejbalisty, propojení s ostatními sporty (v devadesátých letech až 800 dětí do 18 let). V devadesátkách 3 x mezinárodní mistr Belgie ve čtyřkovém volejbalu, v roce 1998 Mistr Evropy klubových týmů čtyřkového volejbalu (dívky).

Mimo trénování se stal členem OVS, později předsedou, poté členem KVS – metodik. Člen Komise mládeže ČVS, řídil ČP žákyň později kadetek, prosadil spojení s juniorkami a změnu systému bodování, včetně rozšíření počtu družstev. Je školitelem ČVS, výboru ČVS, organizátor školení trenérů 3. tř. Ústeckého kraje (přes 30 let).

Publikační a odborná činnost: přenášky a metodické praktické ukázky na školení trenérů 3. tř. a mládeže. Brožura Nebojte se míče pro Universitu v Hr. Králové, spoluautor Učebnice Trenér 3. tř.

První fotografie je z roku 2011 z přijetí jubilantů ČVS v Senátu ČR (zleva Haník - Herclík - Sobotka - Kopecký). Druhá fotografie zachycuje jubilanta jako rozhodčího volejbalu.

Jindřich PudelJindra PudelNedožitých 105 let Jindřicha Pudela

(*22. 8. 1921, †2. 7. 2009)

Čestného člena ČVS, osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů, držitele Medaile dr. Otakara Koutského, držitele titulu Vzorný trenér (1971) a celé řady diplomů, čestných odznaků a pamětních medailí za zásluhy o rozvoj čs. volejbalu. Držitele veřejného uznání II. stupně za zásluhy o rozvoj čs. tělovýchovy (ČSTV, 1978) a držitele Medaile dr. Miroslava Tyrše za přínos v rozvoji tělesné výchovy (ČOS, 1986).

Hráč, později trenér družstva mužů a dorostu, rozhodčí I. třídy a dlouholetý významný funkcionář Sokola Samotišky (náčelník, později předseda jednoty) a KV ČSVS Olomouc (člen STK). Po vzniku federace v roce 1968 se stal předsedou Komise mládeže Českého ÚV ČSVS a současně I. místopředsedou Federálního ÚV ČSVS.

Narozen v Samotiškách nedaleko Svatého Kopečku u Olomouce. Otec přeložen do slovenské Skalice, kde Jindřich prožil dětství a zahájil studium gymnázia. Po návratu rodiny do Samotišek pokračoval ve studiu v Hodoníně a dokončil jej maturitou v Olomouci. Původním povoláním byl úředníkem pojišťovny, později ekonomického útvaru podniku na výrobu plynových spotřebičů Moravia (později MORA) v Mariánském Údolí. Do důchodu odešel z funkce plánovače výroby. Byl ženatý, dva synové patřili mezi jeho volejbalové odchovance. Jejich přičiněním se Jindřich dožil 6 vnoučat a 2 pravnoučat. Jeho mladší bratr Vlastimil Pudel (roč. 1933) jej následoval v celé volejbalové kariéře a byl činným funkcionářem a rozhodčím KV ČVS Olomouc.

Při studiu základní školy a gymnázia ve Skalici a později v Hodoníně se věnoval především klasické sokolské gymnastice (cvičení prostná a nářaďová) a teprve v 18 letech poznal (jak často říkával) ten „nejkrásnější sport volejbal“. Po válce se podílel na znovuobnovení činnosti místního Sokola, v letech 1942 - 1962 byl jeho náčelníkem a stál u založení volejbalového oddílu. Stal se nejen jeho hráčem, trenérem a funkcionářem, ale doslova vůdčí osobností. Především jeho zásluhou byl v letech 1960 - 1962 vybudován v Samotiškách svépomocí a s minimálními náklady volejbalový areál (materiál z bouraček, práci brigádně členové VO a jejich příznivci).

V roce 1960 absolvoval ÚŠ ČSTV, získal kvalifikaci trenéra II. třídy a začal se věnovat trenérské práci s družstvy mužů i mládeže (žáci, dorostenci). S družstvem mužů vyhrál v roce 1962 krajský přebor, v roce 1963 skončil jeho tým na 2. místě turnaje I. československých sportovních her (turnaj v Samotiškách organizačně zabezpečoval) a v roce 1966 postoupil do II. ligy, kde se držel až do začátku 70. let.

S mládeží pracoval více jak 25 let (1957 - 1982) a vychoval desítky kvalitních hráčů, z nichž někteří se uplatnili ve vyšších soutěžích. Byli to např. Jiří Derka (mistrovská Zbrojovka Brno), Stanislav Kudela (Dukla Trenčín), Václav Přibyl (Dukla Liberec) a nejslavnějším Vlastimír Lenert (dlouholetá opora mistrovské Dukly Liberec, reprezentant ČSSR a člen Síně slávy ČV).

V roce 1968 po federativním uspořádání našeho státu a všech jeho institucí byl zvolen předsedou nově ustavené Komise mládeže při Českém volejbalovém svazu a dlouhá léta řídil její práci. Současně se stal I. místopředsedou Federálního ÚV ČSVS a po předsedovi Janu Báčovi druhým nejvyšším představitelem našeho volejbalu.

Zájemcům nabízíme možnost prohlédnout si Jindrův podrobný volejbalový profil, vzpomínka.

 

Autor: Václav Věrtelář