Prosincoví jubilanti roku 2025 z řad osobností ČVS

S rokem 2025 se rozloučíme medailonky osobností s kulatým výročím v prosinci. První je věnován jedné z opor čs. akademického volejbalu z přelomu 50. a 60. let minulého století, mnohonásobného mistra republiky s týmem Slavie VŠ Praha. Druhý je věnován hráči a trenérovi, který byl mnoho let nahrávačem a oporou Dukly Liberec, nyní má za sebou léta trenérských aktivit u mužů, juniorů a žen v nejvyšších svazových soutěžích. Třetím připomínáme jednu z největších osobností čs. volejbalu. Jako hráč získal na ME a MS celkem 6 medailí (3 zlaté a 3 stříbrné) a úspěšný byl i jako trenér a šéftrenér SVS MV při Rudé hvězdě Praha. Čtvrtý je věnován osobnosti, která se nejvíce zviditelnila v roce 1992, kdy stanula v čele Asociace volejbalových deblů. V letech 1991-2005 byla vrchním organizátorem prvních 15 ročníků obnoveného Mistrovství ČR v tahaném deblu mužů, žen a smíšených dvojic. Sám jubilant byl velkým vyznavačem této oblíbené volejbalové „speciality“ a debly chodil hrát až do sklonku svého života. Žijícímu jubilantovi přejeme do dalších let především pevné zdraví, a ještě hodně radosti a úspěchů v trenérské práci, kterou má ještě před sebou.

Vladimír Chour Nedožitých 90 let Ing. Vladimíra Choura

(*2. 12. 1935, , †7. 1. 2018)

akademického reprezentanta ČSR a ČSSR, účastníka čtyř Světových akademických her, resp. univerziád se ziskem 3 medailí (1. místo z Letní světové univerziády v Torinu 1959) a pěti ročníků prestižního mezinárodního turnaje akademiků o Pohár 17. listopadu (dvě 1. místa). Pětinásobného Mistra republiky se Slavii VŠ Praha a jednoho v Dukle Kolín.

Rodák z Lozic u Chrudimi a od roku 1945 občan Mimoně, kde zahájil v místním Sokole svou sportovní dráhu. Volejbalu se začal věnovat na gymnáziu v České Lípě s gradací o prázdninách, při rekreačním volejbalu na březích Máchova či Hamerského jezera. Závodně jej začal hrát až po nástupu na Stavební fakultu ČVUT v roce 1953 za B-tým Slavie VŠ Praha v pražském přeboru. V roce 1956 jej trenér prvního týmu Břetislav Chvála přepsal na prvoligovou soupisku a následujících 11 let patřil Vladimír v roli nahrávače k oporám vysokoškoláků se ziskem čtyř mistrovských titulů a čtyř titulů vicemistra republiky. Pátý titul získal s Duklou Kolín v roce 1960 v rámci roční prezenční služby (1959/60).

Od roku 1957 byl stálým členem akademické reprezentace ČSR a ČSSR s premiérou v roce 1957 na Světových akademických letních hrách v Paříži. Tam se našemu týmu pod vedením trenéra Jaroslava Perútky z Bratislavy příliš nevedlo a skončil „až“ na 5. místě. Vynahradil si to o dva roky později v italském Torinu ziskem zlatých medailí na první Letní světové univerziádě (LSU) pod vedením oddílového trenéra B. Chvály. Další dvě medaile z LSU si jubilant dovezl z bulharské Sofie v roce 1961 (bronzovou) a z brazilského Porto Alegre v roce 1960 (stříbrnou).
V letech 1959-63 startoval na prestižních mezinárodních turnajích akademiků o Pohár 17. listopadu v Praze se ziskem dvou prvních, dvou druhých a jednoho třetího místa. V roce 1968 působil jako lektor na univerzitě v iráckém Mosulu a po návratu do Prahy v roce 1970 již hrál volejbal pouze rekreačně, ale pravidelně až do roku 2013 (tj. do neuvěřitelných 78 let!) s různými odborářskými a veteránskými týmy.

Fotografie v záhlaví vpravo vznikla v květnu 2015 při setkání jubilantů ČVS v pražském Parkhotelu.

Úspěšnou volejbalovou minulost jubilanta připomínáme několika historickými fotografiemi.

Do prvoligového volejbalu vstoupil v roce 1956 a hned se ziskem titulu Mistra ČSR. Volejbalisté Slavie VŠ Praha v roce 1956, zleva stojí trenér B. Chvála, Špelina, Petr, Stolařík, Purnoch, Musil a M. Humhal., dole zleva Malý, Chour, Kemel, Z. Humhal a Vůjtěch.

Záběr z ligového utkání RH Praha – Slavia VŠ Praha pochází z roku 1959. Policejní tým hrál v té době soutěž na vinohradské Smetance, areál RH s kurty na Květnici byl vybudován až začátkem 60. let. Proti dvojbloku RH (Jonáš, Hlavsa) útočí Kemel a akci sledují jeho spoluhráči (odleva) Petr, Musil, Chour a Malý.

Na Letní světové univerziádě v Torinu v roce 1959 vybojovali akademici ČSR zlaté medaile v sestavě: nahoře zleva: Stolařík, Veselko, Petr, Hromada, trenér Chvála, Purnoch a Kemel, dole zleva: Z. Humhal, Pospíšil, Chour a Gregor.

Roční působení v armádní Dukle Kolín v sezoně 1959-60 připomíná snímek mistrovské sestavy roku 1960. Nahoře zleva Tesař, funkcionář J. Čáslava, trenér J. Fučík, velitel útvaru T. Ohnsorg, funkcionář R. Ort, Mrázek, Sochůrek, Lorenc a Vrtěl, dole zleva Veselý, Šmídl, Chour, M. Golian (mladší bratr Bohumila), Smolka, Paulus, Surma a Six.

Snímek z roku 1963, ve kterém volejbalisté Slavie VŠ Praha skončili na MR již v omlazené sestavě na 2. místě za Duklou Kolín. Zleva stojí vedoucí družstva V. Dolák, Musil, Purnoch, Chour (č. 12), Šopa, Pitter, trenér B. Chvála a Stolařík, v dřepu zleva Zenker, Pospíšil, v civilu se sádrou Melíšek, Straka a Humhal.

Poslední mistrovský titul vybojovala Slavie VŠ Praha v roce 1964, ze kterého pochází vložený snímek. Hráči se rozloučili se sezonou a svými fanoušky exhibici na Albertově, na které startovali (zleva): Musil, Humhal, Straka, Stolařík, Pospíšil a Matušek (světlé trenky), Purnoch, Šopa, Pitter, Zenker, Chour a Melíšek (tmavé trenky).

Snímek poslední je z května 2015, kdy se v pražském Park Hotelu sešli významní jubilanti ČVS z řad hráčů a trenérů. Vladimír Chour nalevo v debatě se svým bývalým spoluhráčem ve Slavii VŠ a v akademické reprezentaci ČSSR Borisem Perušičem (75 let). Bylo na co vzpomínat!

65 let Miroslava Malána

(*2. 12. 1960)

dlouholetého hráče, opory extraligové Dukly Liberec (2 tituly mistra ČSSR, 3. místo v PMEZ), s týmem Maes Pils Zellik mistr Belgie, a více jak 20 let trenéra družstev juniorů, mužů a žen v nejvyšších domácích soutěžích.

Rodák z Plzně, vyučený zámečník ve Škodovce se strojírenskou nástavbou s maturitou. Se sportem začínal v roce 1970 jako fotbalový žák Baníku Dobřany a s kamarády si vyzkoušel další sporty – atletiku, tenis a lední hokej.
S volejbalem začínal v roce 1974 ve Slavii PF Plzeň. Mezi jeho spoluhráči ve Slávii byli pozdější reprezentanti Barborka, Hampacher, Kovář, Rajský, Jiří Vojík a prvním úspěchem se stalo 2. místo na Přeboru ČSSR v roce 1977.

V roce 1983 byl v širší nominaci mužské reprezentace ČSSR (trenéři Dušan Melíšek a Václav Šmídl), absolvoval přípravu na ME v NDR, ale do konečné nominace se nedostal. S výškou 182 cm hrál na postu nahrávače.

Přehled hráčských aktivit a úspěchů v domácích a zahraničních klubech:

1979-90	Dukla Liberec (kde zůstal po vojně), držitel 9 medailí z Mistrovství ČSSR - 2 zlatých v letech 1980 a 1983, 3 stříbrných a 4 bronzových. K dalším úspěchům patřila ještě dvě 2. a dvě 3. místa v Čs. a Českém poháru, V pohárech CEV 3. místo ve finále PMEZ 1983 a několik účastí ve čtvrtfinále PMEZ a PVP, trenér Josef Smolka st., asistenti Jan Hoření, Vít Pražák, Vlastimír Lenert.
1990/91	VK Vilvoorde v belgické 2. lize.
1991/92	Maes Pils Zellik v belgické 1. lize s titulem Mistra Belgie.
1992-94	Duvel Puurs v belgické 2. lize s postupem do 1. ligy.
1994/95	Everbuer Averbode v belgické 1. lize.
Jaro´96	Dukla Liberec se 3. místem v EXL a 2. místem v Českém poháru, trenér Zdeněk Pommer, asistent V. Lenert,
1996/97	VK Jablonec n. Nisou s postupem do 1. ligy, trenér Antonín Ottis.

V roce 1997 se začal věnovat trénování a dálkovým studiem na UP Olomouc získal kvalifikaci trenéra I. třídy.

Přehled trenérských aktivit a úspěchů:

1997-2002	muži Dukly Liberec s titulem Mistra ČR v roce 2001 a současně vítězstvím v Českém poháru, dvojicí 2. a jedním 3. místem v EXL, 2. a 3. místem v Českém poháru, asistent Ivana Jakubíčka.
2002-2005	junioři Dukly Liberec s dvojicí 2. míst a titulem Mistra ČR v roce 2005.
2005-2007	ženy Technické univerzity Liberec s 6. a 8. místem v EXL.
2007-2009	muži VK Karbo Benátky n. Jizerou s postupem z 1. ligy a 10. místem v EXL 2009.
2009/10	ženy Technické univerzity Liberec s 10. místem v EXL.
2010-2012	muži VK Volejbal Ústí n. Labem s 8. a 9. místem v EXL.
2012-2014	muži VK Volejbal Brno se 7. a 8. místem v EXL, první sezonu hlavní trenér, druhou asistent Martina Gerži a spolupracovník trenérů Jaroslava Šamšuly a Jiřího Petrů u družstev kadetů a juniorů.
2014-2016	VK Karbo Benátky n. Jizerou s dvojicí 5. míst v EXL.
2016-2018	muži Volley Team ČZU Praha s 11. a 9. místem v EXL.

Od roku 2018 asistent trenéra u mužů VK Lvi Praha s 10. místem v sezoně 2018/19 a 5. místem po dlouhodobé části sezony 2019/20, nedohrané z důvodu pandemie covid-19. Současně hlavní trenér B-týmu v 1. lize a spolupracovník trenérů Jana a Filipa Malinových u družstev kadetů a juniorů.

První snímek v záhlaví je z roku 1983 (nejúspěšnějšího roku v Dukle Liberec), snímek druhý v roli asistenta trenéra volejbalových Lvů Praha.

Nedožitých 100 let Karla Brože

(*6. 12. 1925, †17. 8. 2009)

Čestného člena ČVS, osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, reprezentanta ČSR (1948-1957) s účastí na třech MS a třech ME se ziskem 6 medailí (tří zlatých a tří stříbrných). Trenéra mužů Rudé hvězdy Praha (1954-1970), šéftrenéra SVS MV při RH Praha (1974-1980). Držitele titulů Mistr sportu, Zasloužilý mistr sportu a Zasloužilý trenér.

Narozen v Horoměřicích u Prahy, od roku 1931 žil s rodiči a mladším bratrem Josefem v Praze. Vyučený typograf, od roku 1955 státní zaměstnanec u MV, profesionální hráč a trenér. Ženatý, manželka Jarmila rozená Hroudová (reprezentantka a osobnost Síně slávy českého volejbalu), syn Karel (*1951 - přeborník ČSSR 1969 s družstvem st. dorostenců RH Praha a druholigový hráč).

S volejbalem začínal v roce 1942 spolu s mladším bratrem Josefem (*1927, †2005) v družstvu dorostenců pankráckého SSK Život. V letech 1944 hráli za B-tým mužů přebor Prahy a od roku 1945 byli oporami prvního družstva. S výškou 186 cm hrál na postu smečaře, ale byl i vynikajícím blokařem. Po předčasném ukončení hráčské kariéry po zdravotních potížích s koleny se stal trenérem mužů Rudé hvězdy Praha a od roku 1974 šéftrenérem SVS MV při RH Praha s řadou domácích titulů a mezinárodních úspěchů v evropských pohárech PMEZ a PVP.

Hráčské působení a úspěchy v domácích klubech:

1945-48	SSK Život a po reorganizaci tělovýchovy v roce 1948 Sokol Michle se 6. místem na MR 1945, titulem Mistra ČSR 1947 a 2. místem na MR 1948, trenér Antonín Procházka. Na podzim 1948 byl povolán do nově ustaveného výběrového armádního klubu ATK Praha, kde si odbyl prezenční vojenskou službu.
1948-49	ATK Praha s 3. místem na MR 1949, hrajícím trenérem Evžen Krob.
1950-51	Sokol Stavotechna Michle s 2. místem na MR 1951, trenér A. Procházka.
1952-54	ATK a od roku 1953 ÚDA Praha se 3 tituly Mistra ČSR, hrajícím trenérem bratr Josef Brož. V roce 1955 účast na úspěšném zájezdu do Číny (Peking, Šanghaj, Wuhan), ve kterém armádní volejbalisté ČSR sehráli s různými výběry země 11 utkání s bilancí 10 výher a jedné porážky 2:3 s reprezentanty Bulharska, startujícími na turnaji ve Wuhanu.
1955-57	RH Praha v roli hrajícího trenéra s postupem do celostátní 1. ligy v roce 1955, 3. místem v roce 1956 a 4. místem v roce 1957.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

Reprezentační premiéru si odbyl v družstvu Lvíčat ČSR při vítězném utkání s výběrem mužů Prahy, sehraném jako předzápas prvního poválečného mezistátního utkání ČSR – Francie na kurtu Sokola Vinohrady. Premiéru v družstvu mužů ČSR si odbyl v únoru 1948 při utkání ČSR – Polsko a s reprezentací se rozloučil zájezdem do Turecka v roce 1957.

Úspěchy na mezinárodních soutěžích:

1948	1. místo a zlatá medaile na ME v Římě, hrající trenér Josef Češpiva.
1949	2. místo a stříbrná medaile na MS v Praze, trenér Jan Fiedler.
1950	2. místo a stříbrná medaile na ME v Sofii, trenér J. Fiedler.
1951	2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Východním Berlíně (NDR), trenér Josef Polívka.
1952	2. místo a stříbrná medaile na MS v Moskvě, trenér Václav Matiášek.
1953	3. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti, trenér V. Matiášek.
1955	1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti, trenér Josef Kozák.
1956	1. místo a zlatá medaile na MS v Paříži, trenér Josef Kozák, asistent Jaroslav Fučík.

Trenérské aktivity a úspěchy:

1950	Sokol Pražský, družstvo žen s titulem Mistryň ČSR v roce 1950, mezi hráčkami nastávající manželka Jarmila Hroudová.
1958-70	RH Praha, družstvo mužů s titulem Mistra ČSSR 1966, trojicí 2. míst (1965, 1967, 1970) a trojicí 3. míst (1963, 1968, 1969).
1974-80	vedoucí trenér SVS MV při RH Praha se ziskem 5 mistrovských titulů žen: v letech 1974, 1975 a 1977 (trenér Jiří Novotný), 1979 a 1980 (trenér Richard Bönisch), dvojnásobným vítězstvím v PMEZ (1976, 1980) a v roce 1979 v PVP.

Funkcionářské aktivity:

V letech 1945-48 pokladník a člen výboru SSK Život, v letech 1956-85 člen výboru volejbalového oddílu RH Praha.
V letech 1953-2005 vykonával řadu funkcí ve vrcholných svazových orgánech. Byl členem předsednictva svazu, předsedou STK, předsedou Ústřední trenérské rady, členem Komise vrcholového sportu a Rady Síně slávy českého volejbalu.
Zájemcům nabízíme podrobný jubilantův profil ze Síně slávy - Galerie hráčů.

Nedožitých 90 let prof. Ing. Jiřího Pavelky, DrSc.

(*24. 12. 1935, †24. 8. 2020)

Čestného člena ČVS, držitele Medailí Ing. Vladimíra Spirita a Otakara Koutského. V letech 1990-2005 funkcionáře a od roku 1994 předsedy AVD, v letech 1994-2012, člena výboru ČVS a od roku 1999 člena Komise společenského významu. Od roku 2012 člen Arbitrážní komise ČVS.

Pražský rodák a od mládí všestranný amatérský sportovec. Volejbalu se začal věnovat až po roce 1956, kdy se seznámil s budoucí manželkou Hanou Kolínskou. Hanka svého manžela přivedla k deblům, které se staly jeho největším sportovním koníčkem. Šestky začal hrát v roce 1959 za Spartak ČKD Stalingrad, později za Slavoj Praha 7, Sokol Toušeň (díky chataření v rekreační oblasti u Káraného při soutoku Labe s Jizerou) a se šestkovým volejbalem se rozloučil v Sokole Nové Vysočany v roce 1990. Současně hrál také debly a chodil si je zahrát s patou stejných dříve narozených nadšenců ze Slavie Žižkov.

K funkcím ve svazu jej přivedl jeho spoluhráč ve Spartaku ČKD - legendární „Dědek“ Jiří Těšitel, stal se členem Komise společenského významu ČVS, kde po „Dědkovi“ převzal tvorbu turnajových kalendářů, publikovaných ve Zpravodajích ČVS a později na svazovém webu. Členství v KSV byl donucen ukončit v roce 2012 zvolením za člena Arbitrážní komise ČVS.

V roce 1990 jej stávající předseda ČVS Zdeněk Haník získal pro práci v Asociaci malých sportů, resp. pod jejími „křídly“ ustavené Asociace volejbalových deblů (AVD). V letech 1991-2004 působil jubilant v AVD jako turnajový komisař obnovených Mistrovství republiky v tahaném deblu (muži, ženy, mixy).
V roce 1994 byl zvolen předsedou AVD a z titulu této funkce se stal také členem Výboru ČVS. V roce 1999 se zasloužil o začlenění AVD do ČVS jako jedné ze svazových asociací. Funkci předsedy AVD předal v roce 2005 Tomáši Kokojanovi, ale zástupcem AVD ve Výboru ČVS zůstal až do roku 2012.

Zájemcům nabízíme podrobný jubilantův profil z Galerie funkcionářů a také cyklu České volejbalové klany - Pavelkovi.

Autor: Václav Věrtelář