Kam kráčíš, beachvolejbale...

Beachvolejbal za svoji více než osmdesát let dlouhou historii ušel obrovskou cestu. Z pláží Santa Monicy to dotáhl na olympiádu a stal se globálním sportem, který si vydobyl své místo na výsluní. Tahle jízda ale rozhodně nekončí, ba naopak. Nejpopulárnější z plážových sportů totiž po desítkách let evoluce možná čeká i trocha té revoluce.

Abychom mohli přemýšlet o tom, kam beachvolejbal kráčí, je nutné se nejprve ohlédnout zpět. Konkrétně do Santa Monicy, kde se traduje, že beachvolejbal vznikl. Bylo to prý někdy ve čtyřicátých letech a za průkopníky tohoto sportu jsou považování američtí vojáci. Zajímavé je, že podle toho, co jsem slyšel od starousedlíků v Doksech u Máchova jezera, beachvolejbal vznikl tam. Prý se v tamních análech dá dočíst, že mladí sokolové si ve dvacátých letech občas chodili zapinkat na místní písčité pláže. Zda je to pravda nevím. Nedivil bych se ale, kdyby za tím stál Jára Cimrman.

Ne, vážně... Podle dostupných informací beachvolejbal vznikl opravdu na plážích v Santa Monice ve čtyřicátých letech. Velký rozmach ale přišel až v sedmdesátých letech, kdy se začal prosazovat jako samostatná disciplína, a kdy do turnajů začaly proudit sponzorské peníze. V roce 1986 vznikla jakási rada pro beachvolejbal, která pracovala pod vedením FIVB a měla za cíl sjednotit pravidla a podpořit rozvoj ve světě.

První neoficiální mistrovství světa proběhlo v roce 1987 v Brazílii na pláži Ipanema, kde se setkalo více než 100 000 fanoušků. V roce 1989 odstartovala světová tour, která se postupně rozšířila do desítek zemí a připravila tak základnu pro světový žebříček a kvalifikaci na olympiádu. V roce 1992 byl pak beachvolejbal přijat do struktur FIVB.

Vedle turnajů světové série vyrostla v USA Asociace volejbalových profesionálů (AVP), která po dlouhém jednání s FIVB začala spolupracovat na světové tour, a i díky tomu pomohla zpopularizovat beachvolejbal mezi mladými a širokou veřejností. Momentálně se AVP soustředí jen na svou americkou tour a v zimě přidala speciální koncept klubového pojetí beachvolejbalu, do kterého se zapojuje řada hvězdných beachvolejbalistů, které můžeme znát ze světové tour (Partain, Brandie, Dalhausser nebo Nuss).

Vrcholem pro beachvolejbal bylo zařazení mezi olympijské sporty. V roce 1992 se poprvé jako ukázkový sport představil na OH v Barceloně a evidentně o něj byl velký zájem, jelikož o rok později se stal součástí programu na OH v Atlantě a veškeré vstupenky na něj se vyprodaly rok dopředu. Nutno dodat, že mezi 24 mužskými páry byl i stávající předseda ČVS Marek Pakosta, který odehrál turnaj po boku Michala Palinka. No vidíte, Češi opět mezi průkopníky. Beachvolejbal tak na konci devadesátých let dosáhl světového uznání a stal se atraktivním olympijským sportem s masovou sledovaností a mediální podporou.

Po olympiádě v Sydney se výrazně změnila pravidla, což bylo v podstatě to poslední, co beachvolejbalu chybělo. Zmenšilo se hřiště z 9x18 na 8x16 a opustil se bodovací systém, kdy tým získal bod jen po vlastním servisu. Hra tak byla dynamičtější, náročnější na taktiku, a hlavně více mediálně uchopitelná, protože se dalo předvídat, jak zhruba dlouho se asi utkání bude hrát. Po těchto velkých změnách už přicházely jen drobnosti a dalo by se říci, že beachvolejbal byl hotov. Akorát že vůbec!

Kdo chvíli stál, již stojí opodál

Jako sport se beachvolejbal mohl vyvíjet jen zanedbatelně skrze drobné úpravy pravidel. Jenže, kdo chvíli stál, již stojí opodál, a tak přišel nápad na nové volejbalové koncepty.

Nejprve do hry přišel snowvolejbal, který logicky vzešel z beachvolejbalu, a který měl za úkol dostat volejbal na zimní olympijské hry. Snowvolejbal vznikl v Rakousku někdy okolo roku 2008 a rychle si získal spoustu fanoušků a samotných hráčů. Světová federace FIVB viděla, že tento nově vznikající sport má obrovský potenciál dostat volejbal na zimní olympiádu, a tak ho začala masivně podporovat. Na základě toho vznikla i evropská tour a spousta turnajů po celém světě. Mezi průkopníky tohoto sportu byli opět Češi, a to namátkou třeba sestry Dostálovy nebo Tomáš Pála. Potenciál ale snowvolejbal nenaplnil. Zájem postupně opadal a cesta na olympiádu se vzdalovala. Federace postupně přestaly podporovat národní tour, a i CEV se z tohoto prostředí docela stáhl. Momentálně je snowvolejbal spíše sport pro nadšence a lyžaře, kteří sí chtějí zpestřit pobyt na horách.

Vytvořit docela nový sport na základech beachvolejbalu se zdá být slepou uličkou, a tak se povolaní lidé z CEVu a FIVB zamysleli nad novými koncepty, kterými by zatraktivnili jak samotnou hru, tak i její pojetí. Co se týče pojetí, tak momentálně nejvíce rezonuje to klubové. Tato myšlenka nabyla jasných obrysů už před třemi lety, kdy se v tureckém Balikesiru konalo první mistrovství Evropy klubů v historii. A i tady jsme se coby průkopníci podíleli. Muži Beachclubu Strahov a ženy TJ Sokol Brno I se díky výsledkům z MČR klubů v roce 2023 na ME klubů kvalifikovali, a nakonec skončili na sedmém místě. Loni se ME klubů konalo ve francouzském Montpellieru a i tady měl český beachvolejbal své zastoupení. Českou mužskou klubovou scénu reprezentoval opět Beachclub Strahov, ženy pak Beachvolejbalová škola Praha. Letos se ME klubů koná potřetí a je vidět, že o toto pojetí beachvolejbalu je v Evropě obrovský zájem. Kvalifikovat se, díky velkému počtu klubů stojících o účast, totiž nebylo vůbec snadné. Do turnajů o jedno místo na ME se totiž kvalifikovaly pouze kluby, které ovládly svůj národní šampionát nebo turnaje MEVZA, NEVZA a další. Mezi nejlepších osm evropských klubů tak prošla opravdu jen smetánka, a to včetně Beachclubu Strahov, kterému se mezi evropskou špičku podařilo proniknout potřetí v řadě.

Klubové pojetí beachvolejbalu postupně naplňuje svůj potenciál, a tak se dá do budoucna očekávat třeba evropská klubová soutěž, která by mohla mít podobu ze šestkového světa dobře známé Ligy mistrů. Já si osobně myslím, že to, že se bude chodit na beachvolejbal do sportovních hal, jako je tomu v rámci americké AVP League, už rozhodně není nemožné. Tento koncept se už totiž v Americe osvědčil.

Další z cest, po které se beachvolejbal může v budoucnu obstojně vydat, je cesta trojic nebo čtveřic. Tato varianta dává totiž z pohledu systému hry a její taktiky beachvolejbalu obrovské možnosti. Vždyť už jsme to mohli vidět u snowvolejbalu (3x3), který rozhodně nedojel na množství hráčů na hřišti, ale na nekompatibilnost s volejbalovým potažmo beachvolejbalovým ekosystémem. Sám si pamatuji, jak jsem hltal zápasy Američanů na World Beach Games, které v roce 2019 hostilo katarské Doha. Neuvěřitelné kombinace a obranné zákroky zvedali nejednoho diváka ze židlí, a i beachvolejbal čtveřic ukázal, že má v beachvolejbalovém světě své místo.

Kdybych si měl představit, kam se beachvolejbal za dalších pár let posune, líbila by se mi klasická světová tour, kterou v zimě vystřídá klubová Liga mistrů. Líbilo by se mi, kdyby se na olympiádu dostal beachvolejbal ve třech mutacích. Ten klasický, klasický ve formátu Nations Cupu a beachvolejbal trojic nebo čtveřic. Vždyť se podívejte na tenis, tam to jde. Samozřejmě, že jsou tohle jen sny, které si kdekdo neumí představit, nebo si je vlastně ani představit nechce, ale důležité je být pořád v pohybu, být na cestě a postupem času zjistit, která je ta správná. Je důležité tento sport neustále posouvat a ptát se. Beachvolejbale, kam kráčíš?

Tento článek berte jako beachvolejbalovou pozvánku ke sledování ME klubů v Heraklionu a následné MS v Adelaide.

Autor: Martin Mach