Synovec Ladislav

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Zasloužilý mistr sportu

Jméno a příjmení: Ladislav SYNOVEC

Datum narození: 16. června 1934 v Praze

Datum úmrtí: 25. května 2015

Charakteristika:
180 cm vysoký nahrávač pražských družstev Sokol Dynamo Slavia, Tatran Isoxyl, ÚDA, Dynamo a Lokomotiva, dvojnásobný mistr republiky z let 1955 a 1962. V letech 1953-1962 reprezentant ČSR a ČSSR s účastí na dvou ME a jednom MS se ziskem 3 zlatých medailí.

Nahlédnutí do soukromí:
Vyučený elektrikář, naposledy zaměstnaný jako technik v Tesle Holešovice. Dvakrát ženatý, první manželkou Hana Vacková (ligová volejbalistka ÚDA a Dynama Praha, členka širšího reprezentačního výběru), druhou Slávka Doubravová (druholigová hráčka Žižky Praha). Z prvního manželství syn Ladislav (volejbalista a hrající trenér družstev pražského přeboru, naposledy Sokola Žižkov).

Sportovní a volejbalové začátky:
Od malinka aktivní sportovec, člen Sokola Hanspaulka, kde rodina bydlela. Kromě klasické sokolské gymnastiky se věnoval všem dostupných sportům a již ve 13 letech začal hrát v Sokole s dospělými volejbal a hlavně debly. Jeho mimořádného talentu si všiml Oldřich Holub (akademický malíř a volejbalista druhého týmu SK Slavia Praha) a v roce 1949 jej přivedl na libeňský ostrov, kam se volejbalisté Slavie po sloučení s klubem SO Starý Ostrov v roce 1948 přestěhovali z Letné a kde pod novým názvem Sokol Dynamo Slavia hráli nejvyšší soutěž. Volejbalu definitivně podlehl po zhlédnutí několika utkání MS 1949 v Praze na Štvanici a od této chvíle se pro něj Starý Ostrov stal druhým domovem. Jeho prvními učiteli a vzory se stali především tehdejší reprezentanti Krob, Mikota, Soukup a Votava, ale i další zkušení hráči Dynama (Selichar, Těšitel, Venhač aj.). Stal se jejich tréninkovým partnerem, brali jej s sebou na turnaje, ale v soutěži (vzhledem k nezletilosti) si první ligový zápas zahrál až v roce 1952. Příležitostně startoval za družstvo dorostenců Dynama (trenér Josef Černý, mezi spoluhráči mj. Milan Purnoch) a byl i členem dorosteneckých výběrů Prahy a ČOS.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

1952	hráč Sokola Dynamo Slavia Praha, 5. místo na MR v Kroměříži, hrající trenéři Evžen Krob a Jiří Těšitel, další spoluhráči: Holzhauser, Hora, Hrobař, Koman, Laštovka, Mikota, Selichar, Soukup, Taubman, Venhač, Votava..
1953	hráč DSO Tatran Isoxyl Praha (povinnost hrát za resortní družstvo), 4. místo v pokusném ročníku celostátní soutěže, trenér Otto Rybáček, spoluhráči: Běhal, Jiří Fiedler, Hacmac, Jílek, Jirásek, Kříž, Malypetr, Matějovský, Zdeněk Neugebauer, Zdeněk Němec, Paldus, Škopek, Vondřich.
1954	hráč Dynama Praha, 2. místo na MR v Sokolově, trenér František Nohýnek, spoluhráči: Jindřich Horáček, Jirásek, Komanec, Krob, Mikota, Paclík, Paldus, Těšitel, Venhač, Votava, Vyoral.
1955 - 1957	hráč ÚDA Praha, od roku 1956 Dukla Praha, mistr republiky 1955, dvakrát 2. místo v letech 1956 a 1957, hrající trenér Josef Brož, další spoluhráči: Bártl, Karel Brož, Fučík, Handlíř, Hloch, Charvát, Kučera, Laušman, Nekolný, Paulus, Pochop, Miroslav Řezníček, Schwarzkopf, Šimůnek, Šorm, Tesař, Toman, Miroslav Tomáš, Železný.
1958 - 1961	hráč Dynama Praha, 6. - 8. místo v I. lize, trenéři František Nohýnek, Augustin Tobolka, Evžen Trýb a hrající trenéři Zdeněk Soukup a Josef Votava, další spoluhráči: Barchánek, Braun, Červinka, Dražan, Ebert, Gratias, Hálek, Hamáček, Holeček, Jindřich Horáček, Jakubec, Jirásek, Kobliha, Komanec, Krbec, Krob, Kropáč, Limanovský, Matouš, Mikota, Mozr, Paclík, Příhoda, Schwarzkopf, Sýkora, Vorálek.
1962	hráč Lokomotivy Praha, mistr republiky, trenér Josef Brož, spoluhráči: Josef Hadrava, Miroslav Hoffmann (později slavný country zpěvák), Kedles, Kopáček, Kovařík, Müller, Nekolný, Ocman, Sochůrek, Šorm.

Po úrazu a dlouhotrvajících zdravotních potížích s kolenem byl nucen závodní činnosti zanechat a volejbal hrál jen příležitostně na osadních turnajích. Stal se poradcem trenérů ligových družstev žen Slavia Praha IPS a dlouhá léta byl zasvěceným hlasatelem v hale RH Praha resp. Olympu Praha v Přípotoční ulici.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Do reprezentace byl poprvé povolán v 17 letech na soustředění širšího výběru mužů ČSR pro ME 1951 v Paříži. Účast našich družstev mužů i žen na tomto šampionátu byla z politických důvodů odvolána. S reprezentací se rozloučil v roce 1962 na Festivalu mládeže a studentstva v Helsinkách, kde získal popularitu pódiovým vystoupením s Evou Pilarovou, když v tehdejším hitu „Láska nebeská“ zastoupil nepřítomného Waldemara Matušku.
Po celou dobu své sportovní kariéry patřil k největším bavičům a šiřitelům dobré nálady, a to jak v týmech klubových, tak v reprezentaci. Současně patřil mezi nejplodnější autory volejbalových přezdívek svých spoluhráčů.

Vrcholné soutěže:
1955      1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti (trenér Josef Kozák)
1956      1. místo a zlatá medaile na MS v Paříži (trenér Josef Kozák)
1958      1. místo a zlatá medaile na ME v Praze (trenér Josef Kozák)

Další významné soutěže:
1953      3. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti
1955      1. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě
1957      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě
1962      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Helsinkách

FOTO:

Dorostenci Sokola Dynamo Slavia v roce 1951, ve kterém na otevřeném Mistrovství Prahy (předchůdci Velké ceny) porazili ve finále přeborníky republiky ze Sokola Bílá Třemešná v čele s Paulusem a Šormem. Dole první zleva Milan Purnoch, další začínající hvězda našeho volejbalu.

Mistři Evropy 1955 v Bukurešti v době volna na amatérské fotce již neznámého autora. Horní řada zleva Jonáš, Purnoch, Malý a Tesař, uprostřed zleva Synovec, K. Brož, Musil, Paldus a Humhal, dole zleva Schwarzkopf, Láznička a Paulus.

V roce 1957 naši volejbalisté startovali na silně obsazeném turnaji mužů v Sofii, uspořádaném v rámci Kongresu FIVB, rozhodujícím o zařazení volejbalu do programu OH. Naši obsadili 2. místo za domácími Bulhary a přispěli ke kladnému rozhodnutí kongresmanů. Na procházce bulharskou metropolí zleva Golian, Stolařík, rozhodčí L. Kettner, Kříž, vedoucí výpravy Ing. Vejdělek, Tesař, Musil, Paldus, Synovec, Šašinka a Veselko. Na fotce chybí z hráčů Humhal, Láznička a Paulus. Na první „volejbalové olympiádě“ v Tokiu 1964 si z této party zahráli Golian, Humhal, Musil a Paulus.

V rámci přípravy na pražské ME v roce 1958 startovali naši volejbalisté na turnaji v Bruselu, uspořádaném v rámci světové výstavy EXPO 58. Kromě domácího týmu a našich startovali ještě Jugoslávci, Maďaři a Poláci. Po turnaji naši sehráli s těmito soupeři ještě exhibiční utkání na belgickém „venkově“. Neprohráli ani jeden zápas, trenér Kozák si vyzkoušel nové adepty na nastávající evropský šampionát a kompletní osazenstvo zájezdu nám nabízí další vložený snímek. Zleva zadní řady stojí Handlíř, Purnoch, trenér J. Kozák, vedoucí zájezdu K. Brož, Tesař, Láznička, Humhal a Stolařík, dole zleva belgický průvodce, Synovec s jedním pohárem, Paulus, Musil, Paldus, Golian a v dřepu s druhým pohárem Kříž.

Zlato z ME 1958 v Praze nám přiblíží snímek z holešovického Stadionu Karla Aksamita, který byl před touto událostí slavnostně otevřen, a v zahajovacím utkání šampionátu na něm naši hráči porazili 3:0 Francii. Na snímku dohrávající šestka, zleva Tesař, Kemel, Purnoch, Humhal, Synovec a Paulus.

S velkým volejbalem se rozloučil v roce 1962 v Lokomotivě Praha ziskem posledního mistrovského titulu a pod vedením bývalého spoluhráče z ÚDA Praha a reprezentace Josefa Brože. Zleva stojí Mirek Hoffmann (později náš slavný zpěvák country), Nekolný, Müller, J. Hadrava, Kopáček a trenér J, Brož, dole zleva Kedles, Synovec, Šorm a Kovařík.

Poslední vložený snímek je ze setkání našich volejbalových legend v Dolním Poříčí u Strakonic v roce 2013 a na něm nahrávačské legendy naší volejbalové historie – Ladislav Synovec a Josef Bulda Musil.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský