Humhal Zdeněk

Zdeněk Humhal
Humhal Zdeněk

*30.12.1933 - †24.11.2015

 Úspěchy:
Hráč:
  ME 1955,   ME 1958
  MS 1960,   MS 1962
  OH 1964

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Zasloužilý mistr sportu

Jméno a příjmení: Zdeněk HUMHAL, Ing.

Datum narození: 30. prosince 1933 v Praze

Datum úmrtí: 24. listopadu 2015

Charakteristika:
192 cm vysoký smečař družstva Slavia VŠ Praha, pětinásobný mistr republiky. Akademický reprezentant, účastník tří Světových akademických letních her (univerziád), akademický mistr světa z Torina 1959. V letech 1954 - 1964 reprezentant ČSR a ČSSR, účastník OH, dvou MS a tří ME se ziskem pěti medailí (2 zlatých a 3 stříbrných). V letech 1967 - 1971 byl prvním československým hráčem resp. hrajícím trenérem v nejvyšší italské soutěži – sérii A1 (Parma, Padova).

Nahlédnutí do soukromí:
Absolvent reálného gymnázia v Michli a Fakulty strojního inženýrství ČVUT Praha. Po absolutoriu pracoval jako projektant Chemoprojektu, po ukončení volejbalových aktivit (1986) působil v různých funkcích u PZO Škodaexport a PZO Technoexport a podílel se na zabezpečení technologických licencí a dovozu nejmodernějších chemických investic.
Ženatý, manželka Svatava, dcery Dana (od roku 1986 žijící s rodinou v USA) a Ludmila. Starší bratr Miloslav byl známým ligovým volejbalistou a trenérem, později významným svazovým funkcionářem (v letech 1977 – 1978 předsedou Českého volejbal ovéhosvazu) a v letech 1969-78 členem a mpř. Trenérské rady FIVB.

Sportovní a volejbalové začátky:
Spolu s vrstevníky z místa bydliště a spolužáky ze základní školy v Michli založil pod vlivem ideí Foglarových „Rychlých Šípů“ čtenářský klub „Sportovci“, jehož název vystihoval jejich největší oblast zájmů. Sportovní aktivity dále rozvíjel v Sokole Michle a na RG v Ohradní ulici, mezi priority patřil basketbal a volejbal.
V roce 1952 byl členem školních výběrů, které reprezentovaly Prahu na finálových turnajích SHM (sportovních her mládeže) - basketbalovém v Ostravě a volejbalovém ve Vlašimi. Zisk titulu volejbalového přeborníka ČSR v kategorii starších dorostenců (Humhal, Kafka, Kříž, Markvart, Paclík, Pelc, Polanecký, Rábl, Šik, vedoucí Emanuel Šplíchal) rozhodl o definitivní volbě volejbalu. Jeho prvními volejbalovými vzory se stali hráči SSK Život – mistři republiky 1947 (mj. reprezentanti Josef a Karel Brožovi, Kučera, Paldus).
V rámci reorganizací tělovýchovy v roce 1948 byl tento slavný klub sloučen se Sokolem Michle a v roce 1951 přejmenován na Stavotechna Michle. Vlivem další reorganizace v roce 1952 a zahájení vysokoškolského studia byl Zdeněk povinen startovat za nově ustavenou DSO Slavia VŠ Praha a se svými vzory ze Života si zahrál až v reprezentačním dresu.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

1953 - 1967 hráč Slavie VŠ Praha, od roku 1954 účastník nejvyšší soutěže, pětinásobný mistr republiky z let 1956 - 1959 a 1964, 4 x 2. místo v letech 1960 - 1963 a 3. místo v roce 1965. Trenéři Ing. Břetislav Chvála (do roku 1963) a doc. Josef Kozák, spoluhráči z mistrovských celků: Barchánek, bratr Miloslav Humhal, Chour, Kemel, Malý, Musil, Petr, Purnoch, Stolařík, Špelina, Vůjtěch, později Perušič, Pospíšil, Šmídl a v závěru hráčské domácí kariéry ještě Barda, Melíšek, Pitter, Straka, Šopa, Viche, Zenker.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
V roce 1953 byl poprvé povolán na soustředění širšího výběru reprezentace ČSR, připravující se na Festival mládeže v Bukurešti.

Vrcholné soutěže:
1955      1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti (trenér doc. Josef Kozák)
1958      1. místo a zlatá medaile na ME v Praze (trenér doc. Josef Kozák)
1960      2. místo a stříbrná medaile na MS v Rio de Janeiro (trenér doc. Josef Kozák)
1962      2. místo a stříbrná medaile z MS v Moskvě (trenér Josef Brož)
1963      5. místo na ME v Bukurešti (trenér Josef Brož)
1964     2. místo a stříbrná medaile na OH v Tokiu (trenér Josef Brož)

Další významné turnaje:
1954      2. místo na Světových akademických letních hrách v Budapešti
1957      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě
1959      5. místo na Světových akademických letních hrách v Paříži
1959      1. místo na Světových akademických letních hrách v Torinu (poprvé nazývaných Letní světovou univerziádou)
1962      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Helsinkách

Hráčské působení a úspěchy v zahraničí:

1967 - 1968 hrající trenér Salvarini Parma v nejvyšší italské soutěži - sérii A1 (2. místo v roce 1968),
1968 - 1971 hrající trenér VF resp. Petrarca Padova, postup z nižších soutěží B až do série A1 v roce 1970

Trenérské aktivity a úspěchy:
1975 - 1976      trenér starších dorostenek Slavie Praha IPS (dorost. liga)
1978                 trenér juniorek ČSSR

Funkcionářské aktivity:

1984 - 1986 člen Mezinárodní komise ČSVS (pod vedením D. Prieložného a Vl. Spirita), v roce 1986 ve funkci předsedy mezinárodní komise organizačního výboru Mistrovství světa žen v Praze. V průběhu šampionátu kromě toho působil jako pobočník, průvodce a tlumočník předsedy FIVB p. Rubena Acosty.

FOTO:

Na snímku z roku 1951 je základní sestava dorostenců SSK Život, resp. v té době již Stavotechny Michle. Nahoře zleva: Paclík, Humhal, Polanecký, dole Barchánek, Horák a Vítek. První čtyři jmenovaní se o rok později stali ve Vlašimi pod hlavičkou UNV Praha přeborníky republiky kategorie starších dorostenců. Jednalo se o doplněný tým Gymnázia Michle, který si v roce 1952 zajistil postup do finále SHM vítězstvím v krajském přeboru.

V roce 1955 skončili muži Slavie VŠ Praha v prvním ročníku celostátní I. ligy na druhém místě za vojenským výběrem ÚDA Praha. Fotka šestky vysokoškoláků (zleva kapitán Malý, Purnoch, Humhal, Petr, Kemel a Musil) je z finále přeboru DSO, pořádaného v rámci I. celostátní Spartakiády.

V roce 1955 se naši muži stali mistry Evropy, z Bukurešti přivezli zlaté medaile a tento šampionát byl pro Zdeňka Humhala úspěšnou premiérou v reprezentaci. Na snímku naše šestka při vztyčování vlajky před jedním z utkání šampionátu a podle složení naši v té době ještě hráli tzv. „dvojičky“ - družstvo bylo složeno ze tří smečařů (zleva: Láznička, Humhal, Brož Karel) a tří nahrávačů (Paldus, Malý, Paulus).

Další titul mistrů Evropy vybojovali naši na domácí půdě v roce 1958. Utkání šampionátu se hrála v Praze na Štvanici, vinohradské „Smetance“ a holešovickém Aksamitově stadionu, který byl v rámci ME slavnostně otevřen. Odtud je snímek našeho družstva při nástupu k utkání s Francií: zleva Paulus, Musil, Paldus, Synovec, Malý, Golián, Kemel, Toman, Humhal, Purnoch, Tesař a kapitán Láznička. Trenérem družstva byl doc.Josef Kozák.

V roce 1959 dal Zdeněk Humhal přednost účasti na Universiádě v Torinu před zájezdem mužů ČSR na Turnaj tří kontinentů v Paříži. Tam naši reprezentanti obsadili 2.místo za Sověty, v Torinu naši vysokoškoláci vybojovali titul akademických mistrů světa. Nahoře zleva: Stolařík, Veselko, Petr, Hromada, trenér doc.Břetislav Chvála, Purnoch, Kemel, dole zleva: Humhal, Pospíšil, Chour, Gregor.

Na MS 1960 v brazilském Rio de Janeiro vybojovali naši volejbalisté pod vedením doc. Josefa Kozáka stříbrné medaile. Dolní čtveřice zleva: Humhal, Toman, Veselko, Šašinka, prostřední čtveřice zleva: Stolařík, Golián, Malý, Paldus a horní čtveřice zleva: Šmídl, Šorm, Musil a Paulus.

Další MS 1962 v Moskvě bylo dle vzpomínek Zdeňka Humhala mimořádně vyrovnané a kvalitní díky očividnému nárůstu výkonnosti „exotických“ soupeřů z Brazílie, Číny a Japonska. Snímek je z utkání s Brazilci (na smeči Humhal, přihlíží Toman) a těsné vítězství 3:2 nás stálo hodně sil. Na tomto šampionátu již družstvo vedl Josef Brož.

V roce 1964 se naši volejbalisté zúčastnili prvního olympijského volejbalového turnaje v historii a z Tokia přivezli stříbrné medaile. Nahoře zleva: Musil, Čuda, Šorm, Perušič, Toman, Golián, Paulus, dole zleva: Kop, Schenk, trenér Josef Brož, Humhal a Šmídl. Pro zajímavost uvádíme, že Zdeněk startoval v roce 1957 na turnaji v Sofii, pořádaném v rámci zasedání MOV, který rozhodoval o zařazení volejbalu na program OH. Naši muži na tomto turnaji obsadili 2.místo (za domácím i Bulhary), svým výkonem přispěli ke kladnému rozhodnutí a Zdeněk se účastí na první volejbalové olympiádě v roce 1964 velice důstojně rozloučil s reprezentací.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský